Menu
Druhý krok
Zajímá vás, proč se naše montessori školka jmenuje Druhý krok? Je to proto, že navazuje na montessori jesle První krok a jejich čtyři třídy – Meduňkovou, Rozmarýnovou, Levandulovou a Tymiánovou. Většina dětí, které teď do školky chodí, je absolventy jedné z těchto tříd, ale máme-li volné místo, přijímáme i děti, které s jesličkami zkušenost nemají.
Pod hlavičkou montessori školky Druhý krok je nyní otevřena jedna třída – Dětská skupina Bylinky na Křenové. Věříme, že se nám podaří naše aktivity v budoucnu ještě dále rozšiřovat a vyhovět tak velkému zájmu rodičů o naši cestu vzdělávání a péče o dětí.
Výchovný a vzdělávací program
Naše výchovné postupy a standardy vycházející z principů Montessori pedagogiky a respektující výchovy. Vedeme děti ke vztahu k přírodě, péči o životní prostředí a navazujeme na české tradice, které se v našem programu prolínají napříč celým rokem. Program máme koncipovaný do měsíčních plánů, jenž se dělí na jednotlivá témata – dle týdnů. Celým měsícem se prolíná také projekt související s tématem, který je nedílnou součástí každodenního života školky a děti jsou tak vtaženy do aktivního a smysluplného učení.
V odpoledních hodinách nabízíme dětem pohybové, taneční, divadelní a rukodělné kroužky, ve kterých mají děti možnost rozvíjet svůj talent a zájmy.
Pravidelně chodíme na výlety a výpravy po okolí, navštěvujeme muzea a kulturní akce. Věříme, že skutečné učení se neodehrává pouze ve třídě, ale i v reálném světě.
Rodičům vycházíme vstříc
Rozumíme potřebám rodičů a proto máme otevřeno denně od 7:30 do 17:00 hodin. Během letních prázdnin máme kromě dvou týdnů dovolené otevřeno a rodiče tak nemusí zajišťovat náhradní program, pokud nemají v létě dostatek dovolené. Během roku pořádáme pravidelně společné akce pro rodiče a děti, protože dobré vztahy mezi lektory, rodiči a dětmi jsou pro nás velmi důležité.
Připravené prostředí ve třídě
Naše školka je plná možností, jak děti mohou rozvíjet své dovednosti a zájmy. Ve třídě mají k dispozici kvalitní montessori pomůcky, připravené pro každé jejich senzitivních období a podporující jejich samostatnost a kreativitu. Kromě toho máme také praktické koutky, kde se děti mohou věnovat rukodělným činnostem, přípravě jídla, prohlížení knih, péči o domácí mazlíčky nebo aranžování a pěstování rostlin.
Zahrada
Třída Bylinky na Křenové se nachází v dochozí vzdálenosti od zahrady, kterou máme jen pro sebe. Staráme se tu o bylinky, ovoce, květiny a máme možnost pozorovat přírodu zblízka během celého roku. Děti se s radostí podílejí na péči o zahradu a mohou tak v létě a na podzim ochutnat čerstvou zeleninu nebo uvařit skvělý meduňkový čaj. Zahrada je oplocená a máme zde i přístřešek, kde se můžeme schovat před nepříznivým počasím. Snažíme se dětem i okolí ukázat, že i ve městě se dá žít v souladu s přírodou, ekologicky a s respektem vůči životnímu prostředí. Chceme, aby děti měly možnost poznat a ocenit krásu přírody a naučily se s ní zacházet ohleduplně.
Rozdíl mezi našimi třídami je v prostorách a jejích umístěním. Filosofie, přístup a Montessori materiály jsou ve všech třídách na stejné úrovni. Všechny naše třídy jsou inspirovány Montessori filosofií.
Respektujeme a rozvíjíme vrozenou osobnost dítěte. Děti nejsou k ničemu nuceny, naopak rozhodují kdy a s jakými pomůckami budou pracovat. Podporujeme jejich zájmy a schopnost v rozhodování se. Děti učíme samostatnosti, pořádku, soustředění a také rozvíjíme koordinaci. Vše má své hranice, které dětem umožňují bezpečný rozvoj osobnosti.
S Montessori pomůckami a postupy mohou děti objevovat svět všemi smysly. Dítě díky připraveného prostředí může samo objevovat svět v rámci svých schopností, ale i možností. Vše podle svého tempa, učí se velmi dobře a poznávání nových vjemů i věcí je velmi baví.
Snažíme se o to, aby se dítě cítilo v kolektivu sebejistě. Společný čas věnujeme různým aktivitám, například se staráme o naše bylinky, pečujeme o šneka, zkoumáme hmatové podložky, říkáme si říkanky nebo hrajeme na hudební nástroje a zpíváme písničky i v anglickém jazyce.
Našim cílem je udělat vše proto, aby dítě mohlo samostatně a průběžně přicházet k novým dovednostem a vědomostem. K tomu je potřeba připravené prostředí a průvodce, který ho ve vývoji podpoří. Zkráceně je potřeba dát dítěti prostor a čas, který v tu chvíli potřebuje a pomoci, až když si to přeje.
Jedná se o fázi přirozeného vývoje, ve které je dítě schopné se učit určitým dovednostem rychle a lehce, ale zároveň může být velmi citlivé. Děti jsou v tuto chvíli motivované k určitým aktivitám/pomůckám, ke kterým je to nejvíce táhne. V případě, že tato fáze není využita, dítě se to naučí později, ale s větším úsilím a delším časem.
Je dobré klást důraz na zapojení smyslů (čím více, tím lépe) při aktivitách. Práce rukama je základem toho, aby děti pochopily jevy, rozvoj myšlení a řeči – od uchopení k pochopení.
Dítě si samo vybírá s jakou pomůckou chce pracovat, kdy s ní bude pracovat, ale i kde s ní bude pracovat. Při rozhodování má zároveň i zodpovědnost za tuto volbu a ostatní to respektují.
Jedná se o schopnost dítěte intenzivně a dlouhodobě se soustředit na práci. Má tři fáze – první z nich je, že dítě hledá to, co by ho zaujalo. Druhou je soustředěnost – nejdelší fáze, dítě našlo, co ho zaujalo a pracuje. Poslední fází je nasycení – dítě ukončí práci, uklidí po sobě a je spokojené. Do polarizace pozornosti se dítě dostane skrze praktický život (třeba u něj rozvíjet jemnou motoriku, vést ho k tomu, aby umělo udržet pozornost i k sebekontrole).
Děti pracují ve věkově smíšených skupinách (věkové kategorie např.: 3–6, 6–9, 9–12 let). Právě tyto skupiny děti podporují ve spolupráci, rozhodování, trpělivost, toleranci, vzájemnou pomoc, ohleduplnost apod. Zároveň se také dokážou od sebe učit a inspirovat se.
Montessori pedagogika je nejstarší dosud používaný systém vzdělávání. Duchovní matkou této metody byla italská lékařka Maria Montessori, která svou metodu začala tvořit před více než 100 lety. Od té doby se Montessori vzděláním může pochlubit řada významných a úspěšných osobností mezi které patří například Jeff Bezos (zakladatel Amazon.com), Jacqueline Kennedy Onassis (bývalá první dáma USA), Gabriel Garcia Marquez (nositel nobelovy ceny za literaturu), princové William a Harry (synové princezny Diany), T. Berry Brazelton (světoznámý pediatr a autor knih o dítěti), Bill a Hillary Clinton.
Maria Montessori ke své metodě vyvinula rozsáhlý soubor výukových pomůcek nad jejichž jednoduchostí a genialitou dodnes žasne mnoho pedagogů i rodičů. Většina těchto pomůcek je vyrobena ze dřeva nebo jiných přírodních materiálů a svým účelem předčí mnohé edukační hračky dnešní doby.
Když se reportéři zeptali zakladatelů Googlu – Larry Page, Sergeye Brina – čemu vděčí za úžasné schopnosti, které vedly k založení a úspěšnému rozvoji nejpoužívanějšího internetového vyhledávače na světě, očekávali, že odpovědí bude chvála prestižní Stanford University, kde se Larry a Sergey setkali. O to větším překvapením jim byla odpověď, že základy jejich vnitřní motivace a zájem o poznání a změnu k lepšímu jim dala Montessori školka, kde oba podnikatelé začali svůj proces vzdělávání.
Montessori pedagogika je založena na využití takzvaných senzitivních období v rozvoji dítěte, které umožní dítěti snadno a přirozeně si osvojit určité schopnosti a znalosti, na které má v tomto období zvýšenou senzitivitu. Děti jakoby podvědomě věděly, na co se soustředit a projevují zájem o danou činnost nebo znalost. Pokud je jim v tomto období dán prostor a vhodné podněty k rozvoji, děti se učí velmi rychle a s chutí. Zmeškáme-li možnost naučit děti určitou schopnost během senzitivního období, mají stále šanci se ji naučit, ale bude je to stát mnohem více úsilí.
Jedním z často uvedených příkladů senzitivního období je čas, kdy je dítě od přírody naprogramováno k učení jazyků. Toto období začíná narozením (někteří vědci se domnívají, že možná i dříve) a končí kolem šestého roku. Dítě se může snadno naučit svou mateřštinu a další jazyky. Naučení se dalších řečí v tomto raném věku je pro dítě nejen snadné, ale i velmi užitečné v dalším rozvoji. Moderní poznatky neurologie ukazují, že učení se další řeči vytvoří množství spojení v mozku, které celkově posílí intelektuální kapacitu dítěte.
Další senzitivní období, které by byla škoda propásnout, je období učení pořádku. To začíná také narozením a svého vrcholu dosahuje mezi 18ti měsíci a 2,5 roku věku, pak postupně ustupuje až do věku 5 let. V této době mají děti touhu po důslednosti a opakování. Děti milují rutinní aktivity, které se pravidelně opakují a odchylky od denního režimu je vyrušují. Dokonce i urputné období vzdoru, které nastupuje kolem druhého roku je zdůvodňováno přehnanými reakcemi batolátka na odchylky od rutiny, které dospělí často ani nezaregistrují. V tomto období děti milují pořádek a zejména to, když každá věc či hračka má své místo. Pokud zorganizujeme prostředí dítěte v tomto věku a necháme dítě, aby si hračky samo dávalo na svá místa, nebudeme ho to muset učit v následujících mnoha letech.
Montessori metoda dětem pomáhá rozvíjet své smysly a pokládá základy zdravé zvědavosti a zájmu o další učení. Dítě si samo vybírá, co ho zajímá a učí se do hloubky, která ho zajímá. Není tedy výjimkou, že děti v Montessori školkách se naučí věci z matematiky, geometrie, zeměpisu a biologie, které se běžně probírají až na prvním stupni. Překvapením může také být, že senzitivní období na učení se psát a číst je kolem čtvrtého roku – pokud děti dostanou možnost a vhodné podněty, samy se s chutí učí to, co se většina dětí s mnohem menší dávkou entuziasmu učí ve škole.
Cílem Montessori metody je naučit děti respektu k sobě, ostatním lidem, a svému okolí. Děti se v Montessori prostředí učí rozvíjet svou individualitu v kontextu světa, ve kterém žijeme. Jsou pak sebevědomé, schopné analyzovat skutečnosti a reagovat na ně (schopnosti, o kterých často mluví i Larry a Sergey) a mají intelektuální kapacitu své myšlenky promítnout do svých činů. Sama autorka metody věřila, že vše se dá řešit cestou míru, a že vzdělání je důležité pro mír. Asi nejdůležitější dvě lekce, které Montessori pedagogika dětem dá jsou, že život stojí za to žít a svět je možné změnit.
Marie Montessori svou metodu rozvíjela na základě dlouhodobého pozorování dětí, ke kterému měla velké nadání. Ve svých pracích říká, že nevyvíjí metodu, ale jen popisuje fenomén či sílu, která existuje v každém dítěti, a která ho vede k tvořivosti a ovlivňuje ho v jeho chování. Její metoda v dětech podněcuje tuto vrozenou sílu a dále ji rozvíjí.
